Problémy sociálně vyloučených lokalit jsou o česko-romském soužití.

20. 09 2012 | Problém vyloučených lokalit je především problémem česko-romského soužití, tj. problémem etnickým a kulturním. Lidé žijící poblíž těchto lokalit mnohem častěji považují česko-romské soužití za velký problém Ústeckého kraje. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění agentury STEM/Mark, který má Ústecký kraj k dispozici. Hlavním nositelem napětí v česko-romských vztazích jsou podle respondentů sami Romové, a to zejména neochotou přizpůsobit se. V tom se shodují ve výzkumu všechny sociodemografické skupiny populace Ústeckého kraje.

Vláda byla ústeckou veřejností velmi kriticky hodnocena v roce 2011, kdy šlo o řešení akutně zvýšeného napětí na Šluknovsku, a z hlediska veřejnosti zklamala, pokud je o řešení česko-romského napětí v Ústeckém kraji obecně. Vláda ČR je v tomto kontextu vůbec nejhůře hodnocenou institucí i letos; 60 % respondentů hodnotí kriticky příspěvek Vlády ČR k řešení česko-romského napětí, což znamená nárůst z loňských 55 %. Naopak pozitivně byl podle respondentů hodnocen příspěvek a aktivita starostů, hejtmanky Ústeckého kraje a policie při řešení situace ve vyloučených lokalitách. 

Pokud jde o způsoby řešení česko-romského napětí, veřejnost velkou většinou preferuje restriktivní nástroje, především zpřísnění zákonů (postihujících obecnou kriminalitu) a zpřísnění podmínek pro vydávání sociálních dávek. „Zhruba 90 % respondentů souhlasí s návrhy obsaženými v Ústeckém balíčku, jako je například zpřísnění postihů za přestupky nebo zpřísnění provozování heren. Poslanecká sněmovna, která zatím bezvýsledně projednává Ústecký balíček od prosince 2011, by měla tuto vůli občanů vnímat a řídit se jí,“ uvedla Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje. „Ustavená krajská pracovní skupina pro sociálně vyloučené lokality je v kontaktu se starosty příslušných měst a obcí a společně s nimi hledá účinné preventivní kroky pro zlepšení situace,“ dodává hejtmanka. 
 
Pokud jde o budoucí situaci ve vyloučených lokalitách, veřejnost je téměř symetricky rozpolcena na ty, kteří očekávají zhoršení (47 %) a ty, kteří předpokládají, že situace zůstane stejná (46 %). Podíl těch, kteří očekávají zlepšení, je zcela okrajový.
 
Zhruba dvě třetiny dotázaných uvádějí, že ve vzdálenosti do 1 km od jejich bydliště je nějaká problémová komunita. V Mostě a Chomutově je tento podíl zhruba tříčtvrtinový. 
 
Ústecký kraj se v této souvislosti chce ohradit proti manipulativní otázce v rámci průzkumu veřejného mínění pro Český rozhlas, podle které 61 respondentů uvedlo, že Ústecký kraj zanedbává prevenci v případě tzv. nepřizpůsobivých občanů (zveřejněno dne 18. 9. 2012). Ústecký kraj považuje za nezbytné v této souvislosti zdůraznit, že na preventivní programy v této oblasti vytvořila Vláda ČR samostatnou Agenturu pro sociální začleňování se stamilionovým rozpočtem, která je tuto oblast primárně zodpovědná. Zadruhé, Ústecký kraj v letošním roce zdvojnásobil prostředky na prevenci kriminality. Tiskovou zprávu kraje s touto informací prakticky žádné médiu nezveřejnilo. Občané tak neměli možnost se o krocích kraje dozvědět, čímž byly odpovědi občanů na položenou otázku rovněž zásadně ovlivněny. 
 
 
.

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO

Vytvořili jsme pro GOLEM SPIRITS nové webové stránky